Program odborné praxe, výměnné pobyty - program REUS

Program REUS (Rise of the Eurepean Stars) je evropský program společnosti DENSO, který umožnuje studentům vysokých škol vycestovat do evropských poboček DENSO a získat cenné pracovní zkušenosti v multikulturním prostředí globální firmy. Česká pobočka společnosti vyslala v tomto roce do zahraničí celkem tři studentky Technické univerzity v Liberci (TUL) a to do poboček v Belgii, Holandsku a Itálii. Současně do DMCZ přicestoval italský student univerzity v Bologni. Program se v tuto chvíli chýlí ke konci a všechno směřuje k závěrečnému setkání v Amsterodamu, kde budou studenti prezentovat své práce, na kterých pracovali po dobu pobytu v jednotlivých pobočkách.

ANTONIO LUCA VELLA| Italský student působící v DMCZ

Dobrý den, jmenuji se Antonio Luca Vella. Narodil jsem se v krásném kraji v centrální Itálii, oblast Abruzie. Je mi 23 let a jsem studentem Boloňské univerzity, tedy Bologna „Alma Mater Studiorum“. Letos v březnu jsem absolvoval obor Energetické inženýrství a od září bych rád pokračoval v magisterském studiu v oboru Strojírenství v energetice a nukleární inženýrství.

Příležitost, být součástí projektu REUS se zrodila náhodně. Bezprostředně po absolutoriu jsem se začal ohlížet po praxi v zahraničí. Myslím si totiž, že každý by měl začít získávat své zkušenosti a praxi z okolního prostředí (mimo univerzitu) co nejdříve v průběhu akademické přípravy, ne až na jejím konci.

O projektu REUS jsem se nedozvěděl ihned, protože byl zpočátku zaměřen pouze na studenty z Univerzity Aquila (University of L'Aquila), se kterou mělo DENSO dohodu. Tuto možnost jsem objevil až díky dobrému příteli, který je studentem Univerzity Aquila a který mi tuto příležitost nastínil. Přestože jsem studentem jiné univerzity, rozhodl jsem se přihlásit. Myslel jsem si to dříve a myslím si to i nyní, že tato příležitost stojí za zkoušku … no a tak jsem tady!

Zde v Liberci, ve městě, ve kterém žiji, obvykle trávím volný čas sportováním a objevováním nových zážitků. Od počátku co jsem sem přijel, jsem si plánoval, že bych chtěl zažít co nejvíce. Myslím si, že je to ten nejlepší způsob, jak se vyrovnat se změnou a jak pochopit novou kulturu, mentalitu a způsob života. Proto se ničemu nevyhýbám a pokouším se zažít nové a někdy i legrační situace. Mezi takové zkušenosti patří i jedna, kterou si budu určitě pamatovat hodně dlouho. Byl to výšlap na nejvyšší horu ČR na Sněžku, která se nachází na hranici mezi Českou republikou a Polskem. Na tento výšlap nezapomenu zejména proto, že byl velmi dlouhý (od 5:30 ráno až do půlnoci), nejen co se týče času, ale i vzdálenosti (40 km). Navzdory námaze to byla zábavná zkušenost, kdy došlo k mnoha nečekaným událostem, které tento jedinečný den ještě více ozvláštnily a mě umožnily improvizovat, což je typicky italské! Nejméně zajímavou stránkou Liberce bylo počasí! Změna z horkého letního počasí na podnebí, které je „normální“ s mraky a občasným deštěm zde nebyla automatická. Nicméně tuto stránku Liberce jsem se naučil oceňovat, neboť když musíte zůstat v kanceláři a v práci, je určitě lepší, když je venku ošklivé počasí! Řekněme, že během víkendů bych býval preferoval, kdyby bylo o trochu tepleji!

Po třech měsících v České republice mohu říci, že jsem tu našel opravdu pěkné prostředí. V DMCZ jsou ke mně všichni přátelští a nápomocní, takže když něco potřebuji, snadno najdu někoho, kdo je ochoten mi pomoci a spolupracovat se mnou. V tom, abych se stal členem „rodiny - týmu“ mi hodně pomohl Radim Tanzyna (můj mentor). Jak se může zdát, nebylo to samozřejmě úplně „snadné“. Pár dní mi to trvalo, než jsem se začal orientovat. Celkově mohu říci, že první část mého pobytu byla méně vzrušující a zábavná, protože jsem potřeboval porozumět „novému světu“.

V DMCZ jsem součástí týmu Metody & nové projekty, který vede Radim Tanzyna. Zabývám se dvěma projekty na výrobu klimatizačních systémů pro automobily. Mým cílem je analyzovat a zlepšovat podpůrné nástroje včetně pracovních pozic, které jsou nutné pro výrobní linku.

Mým závěrečným cílem bude navrhnout a vyrobit „nejlepší pracovní pozici“ - tj. pozici se všemi nejlepšími charakteristikami. S prací, kterou jsem dosud vykonal, jsem celkem spokojen a samozřejmě, že mám stále co zlepšovat a dokončovat. Díky mé motivaci, která mě žene dále, bych nechtěl vypadat jako student, ale chci ukázat své dovednosti a svou hodnotu – tzn. být praktikantem!

Rád bych využil této příležitosti, abych poděkoval svému mentorovi Radimovi Tanzynovi a Petru Štěpánovi z HR a všem ostatním manažerům, kteří nepřetržitě pracovali na tomto projektu s cílem realizovat jej. Také bych chtěl poděkovat všem lidem, které jsem v DMCZ potkal, protože v jakékoliv situaci ukázali zájem a ochotu sdílet se mnou mou zkušenost!

Antonio Luca Vella

Radim Tanzyna mentor a vedoucí projektu REUS v DMCZ a jeho ohlédnutí za působením stážisty v DMCZ

S roční přestávkou pracuji v DENSO již od ledna roku 2003. V počátku jsem byl součástí týmu, který budoval novou společnost „na zelené louce“ společně s našimi „sensei“ (učiteli), kteří přinesli ty nejlepší znalosti a koncepty úspěšné realizace. Tak začalo mé multikulturní dobrodružství...

Své zkušenosti, které získávám, se snažím předávat dál lidem kolem sebe, jak ve svém osobním, tak i v profesním životě. V DMCZ jsem se do týmu TEC Process development oddělení METHODS dostal díky zkušenostem z oddělení výrobní technologie a TIE, kde jsem dříve působil. Hlavní filozofií týmu je společně růst tady a teď. Tuto zkušenost jsem nabyl díky svému dvouletému synovi Radovanovi a jsem za ni vděčen.

Pomohlo mi také, když se v krásném portugalském Lisabonu, zrodila myšlenka programu REUS, vše se se zdálo naprosto přirozené.

Pravdou je, že REUS nepředstavuje příležitost pouze pro stážisty. Projekt se ukázal být velkou výzvou i pro mé kolegy a mě samotného, když jsme absolvovali cestu vzájemného učení.

Antonio je v DMCZ už tři měsíce a hraje v naší organizaci důležitou roli. Byl jsem opravdu překvapen, jak rychle byl schopný se zhostit svého úkolu, aby ho pro něj v novém prostředí mohl zrealizovat. Na začátku musel pochopit organizaci společnosti, jak pracujeme, výrobky a procesy. Nakonec nás svým nadšením, přístupem, kdy rozmýšlel věci do hloubky, odhodláním nic nevzdávat a přirozenou zvídavostí často přiměl k tomu, zamyslet se a přehodnotit věci, které jsme dělali zaběhlým způsobem. Díky své iniciativě v projektu „navržení nejlepšího pracoviště“ postupně získával skvělý přehled a mohl si ověřovat i své teorie.

Jednoduše řečeno, stal se členem naší „rodiny“, se kterou spolupracoval. Zažíval vše, co mu DMCZ, Liberec a Česká republika mohly nabídnout (např. výstup na nejvyšší vrchol ČR Sněžku, ochutnávku „tradiční“ české italské pizzy, obcházení večírků „tour de party“ atd.). Je to opravdu osvěžující pracovat s někým, kdo je tak optimistický, energický a má zvídavou povahu se svěžím duchem, ochotným naslouchat, přemýšlet, učit se a sdílet. Děkujeme, Antonio.

Na závěr bych chtěl říct, že díky zkušenosti s projektem RAPID (Regional Acceleration Programme for Individual Development) jsme v našem týmu zažili i úsměvné okamžiky nevztahující se k naší „běžné pracovní činnosti“. Reus v holandštině znamená „obr“. Ve skutečnosti je to však ještě dítě, o které je třeba každý den pečovat, aby v následujících letech vyrostlo ve skutečného obra.

doc. Dr. Ing. Pavel Němeček - prorektor TUL pro vědu a výzkum

V rámci spolupráce DMCZ a Technické univerzity v Liberci jsme požádali prorektora TUL pro vědu a výzkum, doc. Dr. Ing. Pavla Němečka o pár vět, týkajících se daného projektu:

Je důležité, aby firmy spolupracovali takovýmto způsobem s vysokými školami?

Zapojení studentů vysokých škol do aktivit pořádaných firmami přináší vedle poznání budoucího prostředí i posílení kompetencí a podmínek konkurenčního prostředí. Způsob, kterým oslovuje studenty firma DENSO navíc posiluje kompetence v mezinárodním prostředí a ukazuje studentům, že odbornost musí být provázena schopností komunikovat.

Co programy přináší vysokým školám a jejím studentům, případně pedagogům?

Vysokým školám přináší zapojení studentů do těchto programů především ocenění jejich práci a výhled spolupráce do budoucnosti. Na podobných aktivitách studentů může vyrůst spolupráce s vědeckými pracovišti vysoké školy, zapojení do společných projektů (vše s účastí studentů). Vysoké školy získávají navíc od studentů zpětnou vazbu, která je podkladem pro definování profilu absolventa, úpravu studijních programů a pro definování společných cílů.

Také bych rád dodal, že na TUL oceňujeme především rozmanitost nabídky příležitostí pro studenty všech studijních programů. Již v době studia můžou pak studenti ve všech těchto formách spolupráce s předstihem poznat prostředí, které jim vysoké školy nemohou v době studia poskytnout. Taková spolupráce pak propojuje a doplňuje standardní výuku a zlepšuje postavení absolventů na trhu práce.